Proč dělám to, co dělám

Jak jsem začínal

Sociálním sítím jsem dlouho vzdoroval a vlastně v soukromí vzdoruju dodnes (něco jako ta kovářova kobyla…). Prostě jsem nechtěl být jedním z těch týpků, co se vyfotí 5-krát u stromu (1. strom a já, 2. strom beze mě, 3. já bez stromu, 4. ani strom, ani já, 5. já a dva stromy) a hned to pošle na fejs, aby každej viděl jak je v pohodě a kolik má kámošů.

Sítě si mě ale jednoho překrásného pondělního rána 6. června 2011 dohnaly samy (jako by nestačilo, že pondělky jsou utrpením samy o sobě). Bylo to nevyhnutelný a já jsem se chvěl očekáváním. Abych parafrázoval klasika: „Vidím velký dobrý“ a já očekával velký dobrý. Jak Facebook, tak LinkedIn, jsem prostě nutně potřeboval k práci.

1. Kejska aneb jak jsem klientovi ušetřil minimálně 400 tisíc penízů

Klient: Schwan Cosmetics CZ s.r.o.
Termín: podzim 2020
Cíl: nalézt 10 seřizovačů přes FB
Úkol zněl jasně:

Klient: „Najdete nám alespoň 10 seřizovačů CNC přes FB? Děkujeme.“

Já: „Dobře, udělám maximum. Už jste zkoušeli přední jobmarkety jako j***s.cz nebo pr**e.cz?“

Klient: „To už jsme zkusili a za 2 měsíce a desítky tisíc utracených za inzerci a medailonek se nám přihlásili 2, ale žádného jsme nenabrali“

Já, sítě a Filipíny na počátku dekády

V tu dobu jsem si totiž otevřel personální společnost a sítě jsem využíval hlavně pro nahánění kandošů. A světe div se, ono to fungovalo! Hurá! Konečně jsem měl výmluvu, když jsem celý den koukal na hrající si štěňátka – já na sítích přeci pracuju:)

Ale to jsem ještě nevěděl, že v sítích hraju okresní přebor. Na první ligu jsem narazil na Filipínách, odkud jsem se rozhodl dovážet kandidáty do ČR. Proč tam? No, protože mi to za a. říkali na vejšce, že Filipíny jsou největším „exportérem“ pracovníků, kteří mluví americky (kvůli přítomnosti americký armády) a za b. státy jihovýchodní Asie v čele s Filipínama vedou žebříčky, kolik průměrný uživatel stráví denně hypnotizováním mobilu (jen pro pobavení – je to cca 9,5 hodiny!).

Takže jistě uznáte, že jsem se učil od těch nejlepších. Je to, jako kdyby se džudista odjel učit do Japonska nebo demokrat do Číny laughing

 

Já, sítě a Filipíny na počátku dekády

V tu dobu jsem si otevřel personální společnost a sítě jsem využíval hlavně pro stalkování a nahánění kandošů. A světe div se, ono to fungovalo! Hurá! Konečně jsem měl výmluvu, když jsem celý den koukal na hrající si štěňátka – já na sítích přeci pracuju:)

Ale to jsem ještě nevěděl, že v sítích hraju okresní přebor. Na první ligu jsem narazil na Filipínách, odkud jsem se rozhodl dovážet kandidáty do ČR. Proč tam? No, protože mi to za a. říkali na vejšce, že Filipíny jsou největším exportérem „lidí“, kteří mluví americky (kvůli přítomnosti americký armády) a za b. státy jihovýchodní Asie v čele s Filipínama vedou žebříčky, kolik průměrný uživatel stráví denně hypnotizováním mobilu (jen pro pobavení – je to cca 10,5 hodiny!).

Takže jistě uznáte, že jsem se učil od těch nejlepších. Je to, jako kdyby se džudista odjel učit do Japonska nebo demokrat do Číny laughing

 

Zase ta Asie. Tentokráte Bali

No a pak byla dlouho nuda až jednoho dne to přišlo….

Říkám manželce: „Co kdybysme si na Bali založili takovou malinkatou školku pro děti a k tomu takovou malou kavárničku a když zbude místo v rohu, tak i restauraci.“

Manželka: “ No vidíš a já se tě zrovna chtěla zeptat, co budem dělat o víkendu.“

A tak jsme letěli na Bali a tam začali vyřizovat (ne)důležitý věci, (ne)nutný k otevření dětského hřiště s restaurací.

První důležitou věc jsme měli až večer – název – Kids Kingdom Bali. A pak už to bylo vcelku ýzy.

V Indonésii jsem konečně zjistil, jakou má Facebook sílu v reklamě. S mými lokálními zaměstnanci nás napadlo vyrábět a pak prodávat on-line vouchery na vstup do KKB a místní specialitku – koláč Martabak.

Zase ta Asie. Tentokráte Bali

No a pak byla dlouho nuda až jednoho dne to přišlo….

Říkám manželce: „Co kdybysme si na Bali založili takovou malinkatou školku pro děti a k tomu takovou malou kavárničku a když zbude místo v rohu, tak i restauraci.“

Manželka: “ No vidíš a já se tě zrovna chtěla zeptat, co budem dělat o víkendu.“

A tak jsme letěli na Bali a tam začali vyřizovat (ne)důležitý věci, (ne)nutný k otevření play groundu.

První důležitou věc jsme měli hned – název – Kids Kingdom Bali. A pak už to bylo vcelku ýzy.

Tady jsem konečně zjistil, jakou má Facebook sílu v reklamě. S mými lokálními zaměstnanci nás napadlo vyrábět a pak prodávat on-line vouchery na vstup do KKB a místní specialitku – koláč Martabak.

Jak se dařilo Kids Kingdomu Bali

Pár čísel za první skororok fungování 

Sledující na FB získaných organicky

%

Průměrný meziměsíční nárůst tržeb

%

Konverzní poměr návštěvníci www/kupující

ROAS (návratnost investic do reklam)

2. Kejska, čili život marketéra

7 tipů jak nakopnout kampaně na Facebooku

Na 2 dny jsem se zavřel do pokojíčku a dal dohromady ty nejdůležitější konkrétní postupy a strategie, které používám u svých klientů v reklamních kampaních. Děláte je všechny?

Takové ty české sítě

Jak jste už asi zjistili z mýho životapsaní, když už jste dočetli až sem (a jestli nedočetli, tak vám to nemusím říkat, protože to teď už stejně nečtete), vyžívám se v rozbíhání projektů, vlastních i cizích.

Když nad tím tak přemýšlím, tak mě vlastně baví i rozběhnuté projekty…..

Ale hlavně mě baví celá ta práce okolo socek – vymýšlet strategii, texty, grafiku (ano, tu si taky dělám sám, takže když si mě najmete, ušetříte za grafika, copíka a programátora juniora, protože já jsem něco jako Nescafé – 3 v 1).

Někdy, teda ne v pondělí, se zvláštně masochisticky vyžívám v technickým nastavení Facebooku (pixel, Conversions API, oprávnění v business manageru…) a v jiných zoufalostech, kde Matrix udělal chybu. Podívejte se sami do referencí, co se o mně povidá.

Pracuju dobře, pracuju rád

Nikdy nemám větší husí kůži jak pralinky než když mě klient pochválí za dobře odvedenou práci. Ale vím sám moc dobře, co zkoušení, trpělivosti, přemýšlení a neustálého objevování a studování je k tomu zapotřebí.

Moc mi k tomu pomáhají věci jako ROAS, CTR, CPM, CPC, PNO, EPC, AOV a pak analytika, atribuce, konverze….

Takže, když spolu pracujeme:

  • zasypávám vás nápady na vylepšování čehokoliv co nefunguje
  • hledám neustále cesty jak něco rozběhnout a zlepšit něco, co už funguje
  • jsem něco jako statistický nerd (moje oblíbená je Gaussova křivka, Paretovo pravidlo a Jirkova hypotéza – buďto něco funguje a nebo bude) – analyzuju, upravuju, předvídám trendy, vysvětluju

Když mám tvořivou náladu, tak natáčím videa do svého TRAVEL VLOGU na YouTube o čemkoliv co je poblíž a nebo i dál, na zemi a ve vzduchu.

V kreativním rauši jednou za uherský rok dělám weby, třeba jako je tento můj.

Moje defaultní nastavení z matrixu

 

„Na konec bude všechno dobrý. Jestli to není dobrý, není ještě konec.“

„Nic není stejné. A i kdyby něco bylo, tak už není, protože se zeměkoule mezitím pootočila.“

„Když to štěká jako pes, vypadá to jako pes, tak je to s největší pravděpodobností pes.“

Tak a teď už o mně víte, co ani manželka netuší a je řada na vás. Co mi povíte vy o sobě a vašem podnikání?